Jan Švadlenka se narodil 29. 12. 1963 v Praze na Bulovce. Ve svých sedmi letech začal s fotbalem ve Slavii, kde se již v 15 propracoval do A dorostu, reprezen- tace Prahy a ČSR. Hrál na postu stopera nebo před- stopera. Útočníci soupeře to s ním neměli jednoduché, byl tvrdý a nesmlouvavý a tato jeho vlastnost mu zůstala do konce kariéry.
Po absolvování stavební průmyslové školy hostoval rok v třetiligové Tatře Smíchov, potom následovala vojna. Po vojně Slavie a v jednadvaceti vstup do I. ligy, kde odehrál 23 zápasů.
Jeho nejsilnějšími zážitky byly tři odehrané derby se Spartou před vyprodanými stadióny a jeden střelený gól v Prešově po nahrávce Karla Jarolíma, nynějšího trenéra Slavie. Po náhlém přestupu do II. ligového Xaverova, kde strávil 7 let přišly první zdravotní problémy. 
Následovalo hostování v divizním Meteoru a konec kariéry v přeboru v Čelákovicích. Záda bolela a narušené nervy v levé noze nedovolily pokračovat. Musel si tedy položit otázku, co dál?
V té době se již asi dva roky zabýval ve volných chvílích tvorbou kožených koláží v kombinaci s různými materiály a dlouho na sebe nedala čekat ani první socha. Vznikaly sochy s motivy kapek plných oblých tvarů a harmonie, přišla první hlava, první ženské akty, období surrealismu, doba objevování nových materiálů i postupů. Uskutečnily se první samostatné výstavy, přišla i pozvání na sympozia. A tak se stal s fotbalisty znenadání sochař. Jan Švadlenka je převážně autodidaktem na optimální postupy a metody přichází sám experimentováním, pozorováním.
Touha dotknout se věčnosti je nedílnou součástí autorovi tvorby. Obrazy vytvořené metodou vrstvení a stírání barev se symbolickými motivy ve stylu informelu, také malé terakoty či velkorozměrné dřevěné sochy vznikající hlavně na sympoziích. Jan Švadlenka je i autorem dvou básnických sbírek a textařem vlastních romanticky laděných písní a zároveň i jejich interpretem, vydal dvě CD. Je iniciátorem sympozií a pracovních setkání sochařů. Své sochy vystavuje v několika galeriích, jsou součástí výzdoby mnoha veřejných i soukromých prostor doma i v zahraničí. Švadlenkovy sochy vlastní např. režisér muzikálů na ledě M. Šimek a režisér J. Jakubisko, který sochu "Zasněná" umístil do svého filmu "Post coitum" (s Frankem Nerem a Lucií Vondráčkovou). Režisér Jakubisko použil také metrové šachy Jana Švadlenky svém historickém filmu Bathory.
